Poslední změny
Doporučujeme
-
Podruhé z Porúří - Postindustriální parky
Prakticky nikde nenaleznete souborný český popis postindustriálních parků Porúří, které jsou svým rozsahem a přístupem tak ojedinělé. Inventura krajiny tento popis má!
-
Galerie vulgárních koloristů
Patrně jednou z nejviditelnějších stop postkomunistické doby je tvorba neřízené sídelní kaše, která s sebou nese množství doprovodných negativních jevů. Tento problém vydá na desítky tučných svazků odborné literatury a budeme se jím pravděpodobně zabývat v dalších článcích. Můžeme jej přirovnat k rakovinnému bujení, kdy na dosud zdravém základu s jasnou organizační strukturou a kvalitními buňkami začnou vyrůstat nádory neorganizovaných buněk nemocných.
-
Kůrovec a podobní škůdci
Problematiku kůrovce není třeba představovat – mediální kolotoče s ní pravidelně objíždějí domácnosti, a tak snad není nikoho, kdo by neznal tyto šumavské celebrity. Ve smrkových lesích se jim dobře daří a vesele se za naší velké pozornosti rozrůstají. Mimo veškerý zájem však stojí kůrovec jiný, troufám si tvrdit, že možná i nebezpečnější.
Nejnovější komentáře
- 2015-03-26 08:19:24 napsal(a) "Jana" k článku
Podruhé z Porúří - Postindustriální parky - 2015-03-09 19:29:46 napsal(a) "Petr Suchy" k článku
Thuje (Tfúje) - 2015-02-28 17:55:24 napsal(a) "op" k článku
Řešení ekologického problému? - 2014-08-28 11:12:25 napsal(a) "" k článku
Tradiční venkovské předzahrádky - 2014-03-17 21:50:56 napsal(a) "M. Paráčková" k článku
Reklama na bez - 2013-09-07 06:08:13 napsal(a) "Martin" k článku
Provázej nás na našich cestách
Thuje (Tfúje)
- Podrobnosti
- Zveřejněno 4. 1. 2012 22:52
- Napsal Ondřej
Živé ploty a stěny jsou tradičním vegetačním prvkem, v zahradní architektuře užívaným snad od jejího vzniku a zřejmě i proto je známa reakce většiny našich dřevin na tvarovací řez. Díky tomu víme, které dřeviny jsou vhodné pro tvarované živé ploty a které pro volně rostlé vegetační lemy. Toto poměrně široké spektrum dřevin se však bohužel v posledních dekádách omezilo na rod Thuja (případně Chamaecyparis - cypříšek a Juniperus – jalovec)
Příčiny jsou známy: požadavek na stálezelenost, dobře se množí, tudíž je velmi nízká pořizovací cena, zvrhlý vkus – volněji rostlé keře nejsou tak uchvacující jako smaragdový, zlatý či stříbrný kužel, podobný čepicím trpaslíků; lavinový efekt – soused od souseda ví, co je dobré. Výsledkem jsou raketové základny u plotů na našich vesnicích, kordony vojáků hájící nedotknutelnou posvátnou půdu majestátních satelitních vil, šlehačkových domů, jenž potřebují ke své pravé kráse ještě zelené svíčky. Tak je to správně! Nebo není?
Totalitní ideologie přišla s novým názorem na estetiku zeleně, který mimo jiné prosazoval množství konifer a různobarevných jehličnanů na veřejná prostranství, včetně prostředí venkova, kde mimo horské oblasti jehličnany přirozeně prakticky nerostou. Dnes víme, že tato úvaha byla chybná a nové proudy zahradní architektury u nás i ve světě se vrací k přirozeným vegetačním prvkům, kdy jsou užívány odpovídající domácí dřeviny (případně nepůvodní rostliny, avšak se stejnými nároky a obdobným domácím stanovištěm) Jak lze ovšem řešit požadavek na neprůhledný živý plot? Většina u nás tradičně užívaných původních dřevin pro živé ploty je natolik hustá, že i po opadu listů přes tyto živé ploty není vidět, jako v případě ptačího zobu (Ligustrum vulgare) nebo habru (Carpinus betulus), který drží suché listy až hluboko do zimy. U nás je tradiční stálezelenou dřevinou pro živé ploty tis červený (Taxus baccata), nově lze pro volnější živé ploty doporučit i bobkovišeň lékařskou (Prunus laurocerasus), v podhorských oblastech je na vesnicích tradiční smrkový plot. Problematiku živých plotů popisuje mnoho odborné i laické literatury. Proto se nenechte oklamat TFÚJEMI.
Problematiku thují dobře dokumenuje následují článek.
Moc zajímavé. Ráda bych si tam udělala exkurzi, poradil byste, kolik dní je tak potřeba, aby si člověk udělal obrázek? A třeba nejvýhodnější způsob dopravy a pohybu po Emscher parku? A ...více