Koloběh života a smrti veřejné zeleně

(0)

Podrobnosti

Zveřejněno 23. 1. 2012 10:02

Napsal externí přispěvatel

Kácíme staré a sázíme nové, které kácíme ještě dříve, než vyrostou.

Zeleň do měst, náhradní výsadby a ekologizace životního prostředí se čas od času stanou vhodným politickým tématem. A tak se na sídlišti vysadí „odbornou“ firmou (která mimochodem zaměstnává přibližně 3-8 % kvalifikovaných pracovníků pro zahradnictví) dech beroucí množství kvalitních sazenic, které byly vyprodukovány v okrasné školce zaměstnávající přibližně stejné procento kvalifikovaných pracovníků, jako tomu je u realizační firmy. Následně přichází na scénu technické služby,

jež mají procento kvalifikovaných pracovníků mírně vyšší, škoda jen, že tyto kvalifikace se spíše týkají oprav mechanizace než zahradnických činností. Vzhledem k nutnosti posekat rozsáhlé travnaté plochy okolo nových výsadeb - v co nejkratším čase, za co nejnižší cenu, co nejníže u země a co nejblíže u vysazených stromů - vybíhá parta chlapů s rámusem svých strunových sekaček  a zařezávají struny hluboko do kůry mladých javorů, dubů, jasanů – neboť ochrana kmene je jistě nadbytečný výdaj... Zanedlouho zde již budou moci opět jezdit s širokými sekačkami lištovými nebo rotačními, neboť stromy bez kůry a lýka příliš dlouho nevydrží... Kam se poděla kvalita péče o zeleň? Je nám to jedno? Vysoká úmrtnost nových výsadeb v důsledku zanedbané dokončovací péče a péče v prvních letech po výsadbě je jednou z nejčastějších příčin úhynu rostlin. To jistě nepřispívá k touze úřadů podporovat nové výsadby, vždyť to stejně chcípne!

Dan Matějka

• < Předchozí
• Další >