Doporučujeme

  • Podruhé z Porúří - Postindustriální parky

    Prakticky nikde nenaleznete souborný český popis postindustriálních parků Porúří, které jsou svým rozsahem a přístupem tak ojedinělé. Inventura krajiny tento popis má! 

    alt

  • Galerie vulgárních koloristů

    Patrně jednou z nejviditelnějších stop postkomunistické doby je tvorba neřízené sídelní kaše, která s sebou nese množství doprovodných negativních jevů. Tento problém vydá na desítky tučných svazků odborné literatury a budeme se jím pravděpodobně zabývat v dalších článcích. Můžeme jej přirovnat k rakovinnému bujení, kdy na dosud zdravém základu s jasnou organizační strukturou a kvalitními buňkami začnou vyrůstat nádory neorganizovaných buněk nemocných.

  • Kůrovec a podobní škůdci

    Problematiku kůrovce není třeba představovat – mediální kolotoče s ní pravidelně objíždějí domácnosti, a tak snad není nikoho, kdo by neznal tyto šumavské celebrity.  Ve smrkových lesích se jim dobře daří a vesele se za naší velké pozornosti rozrůstají. Mimo veškerý zájem však stojí kůrovec jiný, troufám si tvrdit, že možná i nebezpečnější.

video

video z článku Thuje (Tfúje)

Nejnovější komentáře

Kůrovec a podobní škůdci

Problematiku kůrovce není třeba představovat – mediální kolotoče s ní pravidelně objíždějí domácnosti, a tak snad není nikoho, kdo by neznal tyto šumavské celebrity.  Ve smrkových lesích se jim dobře daří a vesele se za naší velké pozornosti rozrůstají. Mimo veškerý zájem však stojí kůrovec jiný, troufám si tvrdit, že možná i nebezpečnější.

Lokalita jeho výskytu není nijak ohraničená, je to z hlediska nároků na stanoviště nevybíravý kosmopolita, který osidluje naše nejbližší okolí zahrad, zvláště pak předzahrádky. Není vyloučeno, že k nám byl dovlečen sekundárně prostřednictvím neuváženosti některých zahradnických firem. V každém případě ale narazil na úrodnou zem a závratnou rychlostí se šíří.

kůrovec a podobní škůdciKůrovce tohoto typu jako takového nemusí být na první pohled snadné poznat, ale s jistotou jej lze určit dle stop, které zanechává kolem svého příbytku (častěji se s ním zatím setkáváme např. v jihomoravském kraji, kde k tomu také předurčuje dispozice obcí s větší plochou předzahrádek). Kůrovec je v první řadě estét, je náročný a nespokojí se s ničím obyčejným. Proto vyhledává exoty - jak z říše rostlin, tak z řad kamenů či uměleckých artefaktů - které v nepravidelných rozestupech vysazuje a rozmisťuje na volné plochy. Všechny perfektně umístěné prvky pak obklopí a zasype velkou vrstvou mulčovací kůry (cca 10-12 cm i více) tak, aby vše najednou mohlo vyniknout. Často lze pozorovat specializaci jednotlivých exemplářů – někteří dávají přednost co nejširší barevné škále kůry v kombinaci s kamínky, jiní se řídí pravidelností a opakováním, začleňují do kompozice staré pneumatiky nebo naopak nechávají své dílo v přirozených organických tvarech. Důležité je, aby do sebe rostliny postupem času neprorostly a nezabraly příliš plochy milované kůře. Před přirozenými pochody má částečně uchránit zpravidla černá fólie vykukující zpod kůry. Nutno dodat, že kůrovec se většinou řídí okamžitým instinktem a časovou proměnlivost rostlin při realizaci zásadně neřeší, dokud ho k tomu nedonutí okolnosti. Nezaměňujme jej za prvek lidové tvořivosti, jde o zcela odlišné věci, ale zkušené oko jistě pozná tvůrčího ducha. Bohužel není výjimkou, že skutečný majitel pozemku se stane obětí, aniž by cokoliv tušil – organizované skupiny kůrovců v dodávkách tak páchají za slušné honoráře organizovaný zločin na nedostatečně informovaných občanech.       

altkůrovec minimalistaalt

Až potkáte kůrovce, vyfoťte a pošlete nám, prosím, výsledky jeho činnosti.
Jste-li sami kůrovcem, nebraňte, prosím, nikomu, kdo by si Vaši zahradu nebo její část chtěl vyfotit.  

 

Předzahrádky mají neopomenutelný význam v utváření celkového vzhledu ulice.  Jsou přechodovou zónou mezi soukromým a veřejným prostorem, kde vyvstávají na povrch nepatrné ale na první pohled jasně čitelné informace, mezi nimiž i ten nejmenší trpaslík nebo keř reprezentuje nás samotné.  V současných rozrůstajících se sídlech, kde každý metr navíc lze vyvažovat zlatem, na předzahrádky ale často nezbývá prostor a bývají chápány jako zbytková plocha, o kterou se musíme dělit s kolemjdoucími. To se nám moc nechce a radši děláme, jako bychom je na své každodenní cestě domů neviděli. A tak rozkvetlé pivoňky a bující rostliny nahrazují „užitečné“ kompletně dlážděné parkovací plochy nebo „okrasná“ území kůrovců. Přitom jinde ve světě se dokážeme obdivovat předprostorům, v nichž často lidé bez studu existují otevřeni ostatním. 

Názory uživatelů

Copyright © 2018 Inventura krajiny