Doporučujeme

  • Podruhé z Porúří - Postindustriální parky

    Prakticky nikde nenaleznete souborný český popis postindustriálních parků Porúří, které jsou svým rozsahem a přístupem tak ojedinělé. Inventura krajiny tento popis má! 

    alt

  • Galerie vulgárních koloristů

    Patrně jednou z nejviditelnějších stop postkomunistické doby je tvorba neřízené sídelní kaše, která s sebou nese množství doprovodných negativních jevů. Tento problém vydá na desítky tučných svazků odborné literatury a budeme se jím pravděpodobně zabývat v dalších článcích. Můžeme jej přirovnat k rakovinnému bujení, kdy na dosud zdravém základu s jasnou organizační strukturou a kvalitními buňkami začnou vyrůstat nádory neorganizovaných buněk nemocných.

  • Kůrovec a podobní škůdci

    Problematiku kůrovce není třeba představovat – mediální kolotoče s ní pravidelně objíždějí domácnosti, a tak snad není nikoho, kdo by neznal tyto šumavské celebrity.  Ve smrkových lesích se jim dobře daří a vesele se za naší velké pozornosti rozrůstají. Mimo veškerý zájem však stojí kůrovec jiný, troufám si tvrdit, že možná i nebezpečnější.

video

video z článku Thuje (Tfúje)

Nejnovější komentáře

Strom listnatý var. problematický

Popišme si druh dřeviny hojně rozšířený ve veřejné zeleni a okolí lidských příbytků. Zajímavostí je, že do tohoto stadia může snadno zmutovat téměř kterýkoliv z dosud známých druhů listnáčů.

alt

Dokud je strom v počáteční fázi růstu, jako semenáček nebo mladá sazenice, nevykazuje prakticky žádný z negativních vlivů na okolní prostředí, naopak bývá oblíben, sázen a opečováván. Problém přichází ve chvíli, kdy nic netušící strom pokračuje přirozeně ve svém růstu a tím zvětšuje celkový objem. Nejenže roste do výšky a zatemňuje okna, balkony a naši mysl, ale produkuje také čím dál více zelené hmoty v podobě listů, které rozšiřuje excentricky do prostoru kolem. V tom mu pomáhá gravitace, vítr, projíždějící vozidla a neposedné děti, a tak jsou zákeřné listy k nalezení i ve velkých vzdálenostech od kmene. Jediný listnatý strom dokáže napáchat celou řadu výtržností v našich umírněných a upravených sídlech. Na podzim jsou listy největším trnem v oku - mohutně znečišťují ulice, padají do jinak čistých modrých bazénů a jezírek, okapů, kanálů a jiných nádrží, překrývají naleštěné náhrobní kameny a neopatrný člověk po vrstvě navlhlého listí může snadno uklouznout. Kdyby šlo jen o podzimní období, možná bychom zapomněli na tohle stromové rošťáctví. Ale v těsném závěsu za listy pro změnu v jiném ročním období poletuje všudypřítomný lepivý a dráždivý pyl, popř. křídlatá semena, která znemožňují dýchat, otevírat okna a jsou původcem nezdravého vzduchu v domácnostech.        

Nabízelo by se zdánlivě jednoduché řešení - zapomenout na stromy listnaté a dát prostor jehličnanům, ale strom jako takový, ať už má listy nebo jehlice, je silný nepřítel. Dokáže neuvěřitelnou silou svými kořeny prorůstat pod základy plotů, zdí a zídek, narušit vedení inženýrských sítí nebo stabilitu hrází vodních děl. On totiž také strom často překáží na místech, kde chceme stavět, udržovat golfový trávníček nebo zakládat nový park. Rostou na něm větve, které mohou kdykoliv spadnout a poškodit majetek nebo zdraví. Celé spadlé stromy blokují dopravu a naopak pevně stojící stromy již zbavily života mnoho řidičů. Mocná přitažlivost havěti v podobě brouků, pichlavých zablešených ježků či veverek a ječícího ptactva v korunách, které nerespektuje noční klid, jen prodlužuje nekončící seznam problémů se stromy. Některé květy příliš voní nebo příliš smrdí. Ale úplným vrcholem je, když strom začne plodit – spadané sladké plody lákají nebezpečné vosy, včely a jiný zákeřný hmyz, jsou kluzké a mohou být opět zdrojem nečistot. Schopnost stromu fotosyntetizovat nebo působit svou hygienickou, klimatickou, estetickou nebo snad ekologickou funkcí jsou v těchto případech zanedbatelné a hodí se maximálně do lesa. Nemůžeme se asi tedy divit, že optimální řešení člověku přírodě nadřazenému mnohdy nabídne jen motorová pila nebo travex.    

Zastupitelstvům měst v rámci bezpečnosti občanů navrhuji nechat zhotovit projekt, který detailně vymezí nebezpečné zóny kolem stromů a veškerých dalších potenciálně nebezpečných dřevin i rostlin. Tento projekt ve formě plánu by měl zachycovat míru nebezpečí v blízkosti solitér, alejí a vegetačních skupin v závislosti na jejich velikosti, počtu kusů na m² a s ohledem na situaci během celého roku. Měl by být aktualizován každých 5 let. Zastupitelstvo by mělo aktuální stav nebezpečí zveřejňovat na vývěskách minimálně jednou měsíčně a informovat obyvatele prostřednictvím médií. Za nejohroženější skupiny obyvatel lze považovat matky s dětmi, seniory a osoby s psychickými poruchami. V plánu důrazně doporučuji zohledňovat všechny tyto hodnotící aspekty: listy, pyl, květy, plody, semena, větve, kmeny, kořeny.

A vůbec, přejmenujme listopad třeba podle Ch. Morgensterna na Tys dopad! za všechny bezdůvodně pokácené stromy. Hned po něm přijde Blázinec.

(pozn. Jak si šibeniční dítě zapamatuje jména měsíců z překladu Josefa Hiršala)      

 

Další nevšední problém se stromy - nález na internetu:

Distribuce síti wifi  „ ... Pokrytí naší lokality nebude určitě rovnoměrné protože zvláště v našich malebných vesničkách budou vadit četné stromy, domy, kopce, lesy, většinou nevadí jen rybník. Nejhorší je podle zkušenosti les - je vysoký, hustý, v zimě, v letě zelený. Dostat signál skrz les je sice možné ale již po pár metrech signál dost rapidně klesá. (Mám klienta 300m daleko, uprostřed trasy je 10m lesa a při klientské anténě asi 12 dB to chodí tak na hranici citlivosti). Listnaté stromy vadí méně a záleží pochopitelně na jejich množství na trase. ....“  (zdroj: http://vmiksik.sweb.cz/problemwifi.htm)

V průběhu hledání dalších nevšedních problémů se stromy jsem nalezla tento podobný výstižný článek. Nechť je utvrzením, že se mi to všechno jenom nezdá.

Jestli potřebujete hledat nové a nové důvody, jak skoncovat s neustále obtěžujícími stromy, tak vězte, že od října do konce března je možné kácet na základě povolení ke kácení, které uděluje obecní úřad. Jindy budete muset vymýšlet závažnější důvody k tomu, jak je sprovodit ze světa.

 

Zahrádkářský tip nakonec: 

Listovka je lehká kyprá zemina se slabě kyselým pH připravovaná kompostováním spadaného listí. Listí se nahromadí na jednom místě a pravidelně čas od času přehazuje stejně jako kompost. Po cca 2 letech je zemina vyzrálá a lze ji použít jako zahradnický substrát např. pro pokojové nebo hrnkové rostliny. Proces rozkladu lze urychlit a množství listů výrazně zmenšit použitím sekačky se sběrným košem, která ušetří práci při hrabání a rostlinný materiál rozseká na menší kusy. Nedoporučuje se kompostovat listy napadené houbovými chorobami.    

Názory uživatelů

Rosťa

středa 28. srpen 2013 21:07
Jsem pro. Všechny ty zelený rozvětvence pokácet. Ale nejhorší jsou ty krvelačné bestie podél cest, co jen tupě stojí, když se na ně řítí neřízený automobil. Pracuji na úřadě a vím, kolik trápení přinášejí našim spoluobčanům. Padá z toho listí do okapu, padá z toho hromada žaludů, lítají z toho semínka do oken, stíní, spadla z toho větev o průměru 10 cm, soused se bojí, že to spadne, dá mě k soudu, až to spadne, já se bojím, že to spadne, kape z toho lepivý nektar na moje nové auto....No zkrátka samé problémy a negativa. Ještě, že mám na starosti ty rybníky, co tolik nepřekážejí.
Nahlásit závadný komentář.
Copyright © 2018 Inventura krajiny