Články

Thuje (Tfúje)

  Živé ploty a stěny jsou tradičním vegetačním prvkem, v zahradní architektuře užívaným snad od jejího vzniku a zřejmě i proto je známa reakce většiny našich dřevin na tvarovací řez. Díky tomu víme, které dřeviny jsou vhodné pro tvarované živé ploty a které pro volně rostlé vegetační lemy. Toto poměrně široké spektrum dřevin se však bohužel v posledních dekádách omezilo na rod Thuja (případně  Chamaecyparis  - cypříšek a Juniperus – jalovec)

alt

Příčiny jsou známy: požadavek na stálezelenost, dobře se množí, tudíž je velmi nízká pořizovací cena, zvrhlý vkus – volněji rostlé keře nejsou tak uchvacující jako smaragdový, zlatý či stříbrný kužel, podobný čepicím trpaslíků; lavinový efekt – soused od souseda ví, co je dobré. Výsledkem jsou raketové základny u plotů na našich vesnicích, kordony vojáků hájící nedotknutelnou posvátnou půdu majestátních satelitních vil, šlehačkových domů, jenž potřebují ke své pravé kráse ještě zelené svíčky. Tak je to správně! Nebo není?

altaltalt

 

  Totalitní ideologie přišla s novým názorem na estetiku zeleně, který mimo jiné prosazoval množství konifer a různobarevných jehličnanů na veřejná prostranství, včetně prostředí venkova, kde mimo horské oblasti jehličnany přirozeně prakticky nerostou. Dnes víme, že tato úvaha byla chybná a nové proudy zahradní architektury u nás i ve světě se vrací k přirozeným vegetačním prvkům, kdy jsou užívány odpovídající domácí dřeviny (případně nepůvodní rostliny, avšak se stejnými nároky a obdobným domácím stanovištěm) Jak lze ovšem řešit požadavek na neprůhledný živý plot? Většina u nás tradičně užívaných původních dřevin pro živé ploty je natolik hustá, že i po opadu listů přes tyto živé ploty není vidět, jako v případě ptačího zobu (Ligustrum vulgare) nebo habru (Carpinus betulus), který drží suché listy až hluboko do zimy. U nás je tradiční stálezelenou dřevinou pro živé ploty tis červený (Taxus baccata), nově lze pro volnější živé ploty doporučit i bobkovišeň lékařskou (Prunus laurocerasus), v podhorských oblastech je na vesnicích tradiční smrkový plot. Problematiku živých plotů popisuje mnoho odborné i laické literatury. Proto se nenechte oklamat TFÚJEMI.

Problematiku thují dobře dokumenuje následují článek.

 

Názory uživatelů

Petr Suchy

pondělí 9. březen 2015 20:29
Zdravim, nabidku drevin do krajiny a zejmena na zive ploty naleznete na www.ziveploty.com
Nahlásit závadný komentář.

Honza

čtvrtek 14. únor 2013 6:06
U vás také se vracíte k domácím druhům? To samé se děje v Austrálii. Původní druhy jsou eukalyptusy které shazují každý rok listy, kůru a větve plné oleje. Je to palivo pro budoucí požáry které máme každým rokem a mnoho domů padne popelem. Podle mého názoru je dobré sázet stromy které jsou vhodné pro prostředí kde porostou ať jsou z kterékoliv země.
Nahlásit závadný komentář.

Ondřej

pátek 13. leden 2012 15:50
Obvykle lze použít presumpci informovanosti a rovnou seznámit budoucího majitele se správným taxonem a se smíchem dodat: „Nebo byste radši thuje“? Zákazník většinou přikývne. Pokud ne, lze argumentovat: většina našich opadavých dřevin pro živé ploty je natolik hustá, že je neprůhledná i po opadu; zahrada se má celoročně měnit, thuje téměř nelze zmlazovat-při defektu je to téměř nenávratná škoda. V době ekologizace je lépe dát přednost domácím druhům, je-li dost prostoru a styl zahrady to dovolí, ideální jsou volně rostlé vegetační lemy.
Nahlásit závadný komentář.

mari

čtvrtek 12. leden 2012 11:16
Jaké argumenty používáte při obhajování volných domácích živých plotů českému klientovi,tzv. thujomilovi? :-) Které jsou podle vašich zkušenosti nejúčinnějsí?
Nahlásit závadný komentář.

Klárka

středa 11. leden 2012 15:48
Ondřeji je to úžasně napsané. Souhlasím s tebou ve všech bodech. Lidé vzpamatujte se!!! Neprzněte českou krajinu, neosazujte ji tfůjemi!!! PS: Jen u tisu je opomenuto, že to musí být tis semenáč, tedy né tis vegetativně množený ale vypěstovaný ze semínka, jinak se špatně zapojuje.
Nahlásit závadný komentář.
Copyright © 2018 Inventura krajiny